Každá soutěž by měla mít svá pravidla. Řádnou kontrolou jejich dodržování by měl být zajištěn její férový a transparentní průběh a výsledek. To nepochybně platí i o soutěži hospodářské, do které se již tradičně řadí i ta o veřejné zakázky. Zde je požadavek na dodržování určitých pravidel a podmínek o to důvodnější, že při jejich realizaci se nakládá s veřejnými finančními prostředky. Zájem na kontrole jejich použití se mimo jiné odráží v požadavku na přísné kontrole splnění podmínek, které jsou pro uchazeče o získání konkrétní zakázky předepsány. Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) vydal minulý rok vůbec první rozhodnutí, které se cestou výkladu evropské zadávací směrnice Rady 92/50/EHS týkající se služeb blíže zabývá možností vyloučit ze zadávacího řízení poskytovatele služeb, kteří neplní své povinnosti ohledně placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní.
Případ a soudní rozhodnutí
ESD se v dané věci zabýval případem tří italských podniků (La Cascina, Zilch a konzorcium G. f. M.), které se bránily rozhodnutí, jež je vylučovalo ze soutěže o veřejnou zakázku na restaurační služby poskytované ministerstvu obrany. Podniky uváděly, že své povinnosti v uvedených oblastech splnily, i když později. Respektive že je splnily s využitím daňové amnestie a úlev. Jádrem posouzení byla otázka, k jakému okamžiku je nutné mít pro účely účasti v zadávacím řízení za to, že uchazeč splnil své povinnosti v oblasti placení sociálních příspěvků a daní, a k jakému momentu je nutné toto splnění prokázat.
Vyloučení zájemce
ESD nejprve uvedl, že uvedená směrnice stanoví sedm možných důvodů vyloučení zájemce ze zadávacího řízení. A mezi nimi je právě i nesplnění povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní. Použití těchto důvodů je přitom ponecháno na posouzení členských států, které však nemohou stanovit jiné důvody. ESD následně rozhodl, že i když uchazeč nesplní dané povinnosti v předepsané lhůtě, kterou lze v rámci jednotlivých členských států stanovit různě (od předložení žádosti o účast v soutěži až po okamžik, který bezprostředně předchází zadání předmětné veřejné zakázky), může je splnit později (na základě daňové amnestie či úlev, dohody se správním orgánem za účelem postupného splácení či zmírnění dluhu či podání žaloby ke správnímu nebo soudnímu orgánu). Musí však zároveň ve lhůtě stanovené vnitrostátními předpisy nebo správní praxí prokázat, že těchto možností opravdu využil. Podle názoru soudu vnitrostátní právní úprava, která má za to, že v těchto situacích uchazeč plní své povinnosti, je pak slučitelná s evropským právem.
Kompetence
Zkoumané rozhodnutí plně respektuje skutečnost, že evropské směrnice stanoví pouze cíl, kterého je v určité oblasti třeba dosáhnout. Volbu legislativních prostředků, jichž je k dosažení tohoto cíle třeba, ponechává na jednotlivých členských státech. V daném případě šlo o výklad ustanovení zmiňované směrnice v části taxativně vymezující důvody, pro něž lze vyloučit uchazeče z účasti v soutěži o veřejnou zakázku, konkrétně pak pojmu „nemít splněny své povinnosti“.
Členské státy
ESD výslovně stanovil, že obsah a dosah předepsaných povinností, jakož i podmínky jejich splnění přísluší upřesnit členským státům. Ty také musejí stanovit lhůtu, kdy musejí být tyto povinnosti splněny, respektive kdy je nutné předložit důkaz o tom, že se tomu tak stalo. V zájmu transparentnosti a rovného zacházení se všemi uchazeči je nutné, aby tato lhůta byla vymezena s absolutní jistotou a zveřejněna. Pouhý začátek placení ke stanovenému okamžiku či důkaz o úmyslu zaplacení nebo též finanční kapacity platby po této lhůtě nemůže bez dalšího stačit.
Česká republika
I náš zákon o zadávání veřejných zakázek plně ve shodě s evropskými směrnicemi jako jednu z nezbytných podmínek pro účast v soutěži o veřejnou zakázku stanoví absenci daňových nedoplatků a bezdlužnost ve vztahu k sociálnímu pojištění. A zároveň předepisuje, v jaké lhůtě musí být splnění uvedené podmínky prokázáno. Tato lhůta se přitom liší v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení, a to od lhůty pro podání nabídky až po okamžik do uzavření samotné smlouvy s veřejným zadavatelem.
Článek byl publikován v časopise Euro č.: 25/2007
Autor článku: Pavel Utěšený
Případ a soudní rozhodnutí
ESD se v dané věci zabýval případem tří italských podniků (La Cascina, Zilch a konzorcium G. f. M.), které se bránily rozhodnutí, jež je vylučovalo ze soutěže o veřejnou zakázku na restaurační služby poskytované ministerstvu obrany. Podniky uváděly, že své povinnosti v uvedených oblastech splnily, i když později. Respektive že je splnily s využitím daňové amnestie a úlev. Jádrem posouzení byla otázka, k jakému okamžiku je nutné mít pro účely účasti v zadávacím řízení za to, že uchazeč splnil své povinnosti v oblasti placení sociálních příspěvků a daní, a k jakému momentu je nutné toto splnění prokázat.
Vyloučení zájemce
ESD nejprve uvedl, že uvedená směrnice stanoví sedm možných důvodů vyloučení zájemce ze zadávacího řízení. A mezi nimi je právě i nesplnění povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní. Použití těchto důvodů je přitom ponecháno na posouzení členských států, které však nemohou stanovit jiné důvody. ESD následně rozhodl, že i když uchazeč nesplní dané povinnosti v předepsané lhůtě, kterou lze v rámci jednotlivých členských států stanovit různě (od předložení žádosti o účast v soutěži až po okamžik, který bezprostředně předchází zadání předmětné veřejné zakázky), může je splnit později (na základě daňové amnestie či úlev, dohody se správním orgánem za účelem postupného splácení či zmírnění dluhu či podání žaloby ke správnímu nebo soudnímu orgánu). Musí však zároveň ve lhůtě stanovené vnitrostátními předpisy nebo správní praxí prokázat, že těchto možností opravdu využil. Podle názoru soudu vnitrostátní právní úprava, která má za to, že v těchto situacích uchazeč plní své povinnosti, je pak slučitelná s evropským právem.
Kompetence
Zkoumané rozhodnutí plně respektuje skutečnost, že evropské směrnice stanoví pouze cíl, kterého je v určité oblasti třeba dosáhnout. Volbu legislativních prostředků, jichž je k dosažení tohoto cíle třeba, ponechává na jednotlivých členských státech. V daném případě šlo o výklad ustanovení zmiňované směrnice v části taxativně vymezující důvody, pro něž lze vyloučit uchazeče z účasti v soutěži o veřejnou zakázku, konkrétně pak pojmu „nemít splněny své povinnosti“.
Členské státy
ESD výslovně stanovil, že obsah a dosah předepsaných povinností, jakož i podmínky jejich splnění přísluší upřesnit členským státům. Ty také musejí stanovit lhůtu, kdy musejí být tyto povinnosti splněny, respektive kdy je nutné předložit důkaz o tom, že se tomu tak stalo. V zájmu transparentnosti a rovného zacházení se všemi uchazeči je nutné, aby tato lhůta byla vymezena s absolutní jistotou a zveřejněna. Pouhý začátek placení ke stanovenému okamžiku či důkaz o úmyslu zaplacení nebo též finanční kapacity platby po této lhůtě nemůže bez dalšího stačit.
Česká republika
I náš zákon o zadávání veřejných zakázek plně ve shodě s evropskými směrnicemi jako jednu z nezbytných podmínek pro účast v soutěži o veřejnou zakázku stanoví absenci daňových nedoplatků a bezdlužnost ve vztahu k sociálnímu pojištění. A zároveň předepisuje, v jaké lhůtě musí být splnění uvedené podmínky prokázáno. Tato lhůta se přitom liší v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení, a to od lhůty pro podání nabídky až po okamžik do uzavření samotné smlouvy s veřejným zadavatelem.
Článek byl publikován v časopise Euro č.: 25/2007
Autor článku: Pavel Utěšený